Původně jsem měl v plánu napsat to v Zendu, kde se orientuju poměrně slušně, ale nějak mě napadlo že bych mohl zkusit Nette.

A hned úvodem rozčarování – doufal jsem v rozsáhlejší podpůrný systém. Návodů a tipů je poměrně dost, ale chybí tomu preciznost. Nad rozchozením tutoriálů stráví člověk víc času, jak kdyby si to psal sám.

Škoda že ten tutoriál rozchodit mi zabere 2× více času, než pochopit, o co v nette jde :-( (Nette uživatel v debatě)

Pod nohy vám furt něco háže klacíky – malinké překážečky. Nejde o nic zásadního a dovedu si představit, že pokud se v Nette neorientujete, radši se na to vykašlete. Třeba některé tutoriály jsou psané pro prefixovou verzi a jiné pro normální verzi (Object vs. NObejct – rozlišují se tak Nette data od ostatních). Zásek minuta, ale následně se najde jiná podobná blbůstka a v globálu do dokáže dost odradit.

Ve finále jsem se vykašlal na rozchozování a pochopení tutoriálů (krom těch distribuci, tam je to všechno stopro) a přečetl si radši manuál :D

Teď jsem ve fázi, kdy mám napsaný kus aplikace a docela mě chytil styl uvažování potřebný pro programování pomocí Nette – prostě Keep It Simple (a taky trochu Short :) ). Co je ale naprosto excelentí, to jsou pomocné nástroje. Mít v rohu vypsáno kde vlastně jsem, jak jsem se tam dostal, za jak dlouho, kolik toho nesu (objem dat no…) a kolik jsem na cestě udělal chyb je mazec. A když se to hodně pokazí, na luxusním červeném podkladu dostanete super nášup informací kde a co děláte asi špatně a hlavně co tomu předcházelo.

Jenom nevím, proč když budete na googlu hledat obrázek Nette, najdete tohle…..

Když už jsme u těch voleb – o víkendu jsem byl na Slovensku. Prvně v životě jsem se styděl za to, odkud pocházím. Billboard s textem “V Česku mají komunisti 13 procent, patříme do parlamentu i na Slovensku”, mě dost odrovnal.

Fatal error: Call to undefined function get_currentuserinfo() či jinou podobnou hlášku.

Při psaní vlastních pluginů pro WordPress je někdy potřeba vědět, kdo je zalogován.  Jenže co když to nejde….

http://codex.wordpress.org/Function_Reference/get_currentuserinfo

řešení?

vložte soubor pluggable.php

require (ABSPATH . WPINC . ‘/pluggable.php’);

Jak bylo již zmíněno, v této práci se zaměříme na sociální sítě na internetu. Proto se počátek těchto sítí shoduje s prvními náznaky vznikající globální sítě – internetu. Již v roce 1985 byl spuštěn webový projekt The WELL (Whole Earth ‘Lectronic Link), který je považován za prvního předchůdce dnešních sociálních sítí.  Vzájemnou interakci uživatelů umožňovaly služby Goecities a Tripod (obě spuštěny v roce 1994). Následoval fenomén blogů, který opět vytvářel komunity, tentokrát okolo autora blogu a interakce probíhala zpravidla v komentářích. Vlastní komunitou pak byli samotní autoři – blogeři.

Předchůdcem sociálních sítí, jak je známe dnes, byl webový projekt SixDegrees.com. Název byl odvozen od myšlenky, že každý na světě zná kohokoliv jiného přes šest spojení. Tzn. Jedna osoba zná jinou (první stupeň), ta zná další (druhý stupeň) a tak dále. Na podobném principu funguje známé Erdősovo číslo, které za propojovací článek považuje spoluautorství na matematickém článku.  Na dnes největší sociální síti, Facebooku, je průměrný stupeň propojení 5,73 a maximální 12  (datováno k 20.12. 2009).

Historicky vznikají dva druhy sítí. Alternativou k sociálním sítím propojujícím reálné osoby, které se znají, jsou anonymní sítě. Zde není označením uživatele jeho jméno, ale nick, přezdívka. Tento nick si uživatel zvolí sám a je jen na něm, jaké informace o sobě dále poskytne. Historicky prvními byly právě anonymní sítě, ale postupem času jsou vytlačovány sítěmi, které vyžadují reálnou identitu. Příklad anonymní sítě může být například domácí server Lide.cz či Libimseti.cz, neanonymními jsou pak Facebook či LinkedIn. Jedním výsledků odlivu uživatelů od anonymních sítí k sítím založených na reálných identitách, je fakt, že zatímco v minulosti lidé žili v doslova virtuálním světě, dnes je tomu naopak. Lidé do virtuální reality přenášejí reálné vztahy, zatímco dříve docházelo k velmi omezenému přenosu kontaktů. Přenést virtuální kontakt do reálného je zpravidla větším problém, než naopak.

V letech 2002 až 2004 byl zaznamenán obrovský rozmach sociálních sítí. Prvním projektem byl v roce 2002 Friendster následován o rok později projekty MySpace a LinkedIn a o další rok projektem Bebo. V roce 2005 překonává MySpace v počtu zobrazených stránek dokonce celý Google. Facebook, původním názvem Thefacebook, vstupuje na scénu v roce 2004, jako komunikační web studentů Hardvardské univerzity. Rychle se rozrůstá i mezi studenty dalších škol tzv. „Břečťanové ligy“ a v lednu 2009 je označen za největší sociální síť na světe, následován MySpace [1].

V roce 2006 navazuje projekt Twitter na upadající fenomén blogování. Uživatelům je nabídnuto napsat krátkou zprávu (do 140 znaků), označovanou jako „pípnutí“.  Pisatelé pak mají své „následovníky“, kteří si mohou jejich texty číst či na ně odkazovat přes vlastní texty.  Texty jsou velmi aktuální, protože jsou zasílány prostřednictvím SMS. V březnu 2009 byl Twitter označen jako nejrychleji rostoucí sociální síť [2], vzrostl o 1382%, Zimbio o 240% a Facebook o 228%.

V následujícím textu bude předvedena šestice sociálních sítí, tři světové a tři domácí. Vlastní porovnání pak vychází z jednoduchých popisů zmíněných sociálních sítí a dále je rozvádí.

Facebook
Facebook je jednou z novějších sociálních sítí, mezi ostatní velké hráče na tomto poli vstoupil jako poslední. Autorem projektu je student Hardvardské university, Mark Zuckerberg .  Facebook se rozšířil velmi rychle mezi studenty vysokých škol v USA, velmi rychle expandoval celosvětově. Zejména použití dynamických technologií, velmi jednoduché ovládání a možnost přidávání krom běžného obsahu (texty, fotografie) vlastní aplikace učinilo z Facebooku největší sociální síť dneška.

Shrnutí statistik zveřejňovaných přímo na serveru Facebook.com [3]:

• Vice jak 350 milionů aktivních uživatelů
• Polovina aktivních uživatelů se přihlásí každý den
• 10 procent aktualizuje svůj status denně
• 2,5 bilionu fotografií je nahráno za měsíc
• Průměrný uživatel má 130 přátel
• Průměrný uživatel stráví online téměř hodinu denně
• Dostupnost v 70 jazycích, s překladem pomáhalo 300 000 uživatelů

MySpace
MySpace je společenský server založený v roce 2003 v USA. Prezidentem MySpace je Tom Anderson, vlastníkem News Corporation. MySpace je jeden z největších komunitních serverů na světě. Jeho sloganem je “A place for friends” (Místo pro přátele). Kromě klasických profilů se na MySpace nacházejí i profily hudebníků, filmařů nebo herců z celého světa. Kvůli ochraně dětí je server přístupný pouze lidem starším 14 let.

MySpace má svůj vlastní Instant Messenger MySpaceIM. MySpaceIM je samostatný program pro operační systém Windows. Kromě klasických funkcí Instant Messengeru umí navíc informovat o událostech na MySpace (příchozí soukromé zprávy, komentáře, žádosti o přátelství).

Twitter
Twitter je poskytovatel sociální sítě a mikroblogu, který umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli, známé jako tweety. Tweety jsou textové příspěvky dlouhé maximálně 140 znaků, které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho následovníků (followers). Přispěvatelé mohou omezit doručování příspěvků pouze na okruh svých přátel nebo povolit přístup k příspěvkům komukoliv. Uživatelé zasílají nebo dostávají tweety přes stránku Twitteru, pomocí krátkých textových zpráv (SMS) nebo externích aplikací. Služba je na Internetu zdarma, ale zasílání SMS zpráv je za běžný poplatek poskytovatele telefonních služeb.

Domácí sociální sítě
Po představení světových sociálních sítí následuje představení sociálních sítí v domácím prostředí. Konkrétně jde o portály Lidé.cz, Spolužáci.cz a LíbímSeTi.cz, názvy jsou uváděny společně s koncovkou .cz, jak je zvykem.

Lidé.cz
Lide.cz je jeden z největších a nejznámějších českých webových chatovacích a komunitních portálů, provozovaný společností Seznam.cz Lidé.cz nabízejí chat, diskusní fóra, uživatelské profily, blogy a seznamku.

Portál byl spuštěn v roce 1997 jako vyhledávač emailových adres, v roce 2002 byl přepracován na chatovací portál (na projektu pracovali stejní lidé jako na vývoji webu xChat.cz)

Spolužáci.cz
Původně samostatný portál, v roce 2004 koupený společností Seznam.cz. Byl kompletně změněn design a web propojen s ostatními komunitními službami od Seznam.cz.

Spolužáci.cz umožňují vyhledávat bývalé i současné spolužáky podle města, roku a školy. Třídám je pak umožněno mít vlastní nástěnky, přidávat fotografie a další.

LíbímSeTi.cz
Líbímseti.cz je internetový zábavní portál, který je zaměřen zejména na službu seznamky s ostatními uživateli. Vedle toho nabízí například hodnocení fotografií, diskuzní fóra, chat, horoskopy a vlastní magazín Magazin.cz. Portál je vzdáleně podobný americkému projektu MySpace.

Problém anonymity registrací je řešen certifikací, kdy je ověřeno, že uživatel skutečně existuje. Portál pořádá také setkání uživatelů, kde se mohou anonymní kamarádi reálně seznámit.

Analýza návštěvnosti
Při vstupu Facebooku na domácí trh sociálních sítí, byl domácím projektům zvěstován rychlý konec. Jistý odliv návštěvnosti sice nastal, nicméně zatím nejde o přespříliš drastická čísla. Pro majitele domácích projektů je mnohem horší trend, který neustává, byť častým argumentem bylo, že Facebook je neokoukaná služba a že nastane návrat uživatelů, až si na Facebook zvyknou. Následující obrázky zobrazují předpokládanou návštěvnost dle Google Trends.

Analyzování sociálních sítí
Definici analyzování sociálních sítí poskytuje Centrum aplikované antropologie: „Analýza sociálních síti je přístup jejímž předmětem zájmu je rozbor sociálních vazeb jedinců zahrnutých do nějaké sociální sítě. Prostřednictvím matematického vyjádření vlastností vazeb je možné sociální sít analyticky uchopit coby graf a podrobit jí analýze. Za tři hlavní proměnné popisující vlastnosti sítě lze považovat jejich reciprocitu, intenzitu a stálost, které je nutné doplnit o síťové atributy velikosti, hustoty, centralizace, konektivity, zakotvenosti a dostupnosti. K analýze sociálních sítí se využívají specializované počítačové programy, mezi něž patří např. UCINET, Pajek, NetMiner.“ [4].

Hypotéza malého světa
Teorie „šesti stupňů separace“, která předpokládá, že každý člověk je spojený s každým člověkem prostřednictvím řetězce šesti sobě navzájem známých lidí. Jeden stupeň separace se definuje jako jeden známý, který člověka odděluje od dalšího. Znázorněno na obrázku č. 4. Není jisté, jaký je nejvyšší dosažený stupeň separace, nicméně existuje empiricky ověřený předpoklad, že půjde o relativně malé číslo. Touto hypotézou se zabýval zejména americký sociální psycholog Stanleyho Milgram, který v roce 1967 provedl zajímavý poštovní experiment. Mezi známými nechal kolovat dopis, s tím že má dorazit k jistému člověku v Bostonu. Milgram si ověřil, že průměrný počet lidí, který si předal dopis, byl šest. Inspirací mu byl pravděpodobně maďarský spisovatel Frigyes Karinthy, který napsal povídku „Řetěz“, kde psal o „zmenšování“ světa.

(Obr. č. 4: diagram hypotézy šesti stupňů separace)

Součástí této hypotézy je známé Erdősovo číslo, které za propojení považuje spoluautorství na matematickém článku. Každý matematik, který publikoval jako spoluautor tedy může mít nějaké Erdősovo číslo. Jak bylo již zmíněno, na dnes největší sociální síti, Facebooku, je průměrný stupeň separace 5,73. Problémem statistických výpočtů na této či podobných sítích je fakt, že je nutná jistá disciplinovanost u všech zúčastněných. Lidé mají za přátele často někoho, koho v podstatě neznají. Samozřejmě dalším problémem je samotný fakt, že z celkové populace se na těchto sítích vyskytuje jen zlomek lidí a ještě těch, kteří mají jistou závislost – ať už věkovou, kulturní či regionální.  Od toho se odvíjí i stanovené zmíněné číslo 5,73. Stanoveno bylo na základě založené skupiny, která čítala necelých šest milionů uživatelů. Maximálním stupněm separace v této skupině pak bylo číslo 12.

Problémy reálné analýzy
Problémem analyzování reálných webových projektů je fakt, že žádný ze zmíněných projektů nezveřejňuje v podstatě žádná relevantní data. Od roku 2005 blokuje Facebook procházení stránek roboty (crawlery) a sbírání dat je tak velmi omezeno. Sběr dat na menších sítích je sice možný, nicméně nemá požadovaný efekt.

Mediálně nejznámější skupinou výzkumníků je skupina thefacebookproject.com, kde jsou dostupná i nějaká podkladová data k vlastním výzkumům. Základem jejich výzkumu jsou rozhovory,

Další z možností, jak získávat relevantní data z Facebooku, je analýza reklamních podkladů pro inzerenty. Facebook poskytuje svým inzerentům poměrně širokou základnu dat, na tomto principu funguje například projekt checkfacebook.com. Příkladem dostupných dat je obrázek číslo 5.

(Obr. č. 5: Porovnání uživatelů Facebook.com- Německo,Česká republika)

Problémy sociálních sítí
Kapitola „Problémy sociálních sítí“ je rozdělena na dvě podkapitoly dle hlediska problémů.  Prvním hlediskem jsou problémy uživatelů, druhým pak problémy provozovatelů.

Problémy uživatelů sociálních sítí
Sociální sítě se, jak bylo zmíněno v historii, vyvíjeli od anonymních po dnes populárnější neanonymní. Od toho se odvíjela problematika. Z pohledu uživatelů anonymních sítí (Např. Lide.cz) šlo zejména o obtěžování, které mohlo překračovat meze slušnosti či dokonce zákona.  Anonymní fóra a chatovací místnosti se mohli stávat místem, kde děti naráželi na pedofily [5]. Tento problém se vyskytuje samozřejmě i na sítích, kde se kontaktují lidí s reálnou identitou – i tu lze podvrhnout. Přenos reálných identit do virtuálního prostoru přináší nová rizika. Historicky existuje ve většině uživatelů internetu jakési podvědomí o anonymitě. Jenže právě anonymita na internetu byla vždy jen klamná a částečná, pouze si tento fakt lidé neuvědomovali. Díky uveřejňováním soukromých informací na různých sociálních sítí, ztratili někteří lidé dokonce zaměstnání či přišli o sociální dávky. [6][7] Naopak Facebook byl obžalován ze zneužívání osobních informací [8].

Zejména zveřejňování osobních informací na veřejnost je častým problémem. Stejně jako se lidé naučili chovat se na anonymních sítích s opatrností, budou se muset naučit i opatrnosti všeobecně. Protože libovolná informace lze dohledat.

Problémy uživatelů sociálních sítí vyvrcholují odchodem z této sítě. Tento krok je velmi obtížný, zrušit svůj účet lze většinou jen velmi obtížně a časově náročně. I proto vznikla služba suicidemachine.org (v překladu sebevražedný stroj), která dokáže zrušit účet na službách jako Twitter, Myspace a LinkedIn. Dokázala rušit i účet na Facebooku, ale ten začal provozovatele blokovat. Celkově bylo zatím zrušeno necelých 900 účtů (k 5.1.2010)

Petr Koubský charakterizoval chování uživatelů Facebooku na aktuální kauze, kdy byla skupina zabývající se loterií mobilních telefonů přejmenována na fanoušky Jiřího Paroubka: „Sociální sítě nepředstavují ani reprezentativní vzorek populace, ani ukázku typického chování. Zvenku je třeba nebrat Facebook moc vážně, zevnitř je tomu naopak. Sociální sítě představují novou formu společenského života a jejich uživatelé se budou muset naučit vážit své kroky – dokonce pečlivěji, než v každodenním životě.“ [9]

Problémy provozovatelů sociálních sítí
Největším problémem sociálních sítí je samozřejmě monetizace. Slibné začátky mnoha projektů ukončily náklady na provoz, které mohou růst do astronomických částek. Facebook i Myspace mají zhruba tisíc zaměstnanců, nemalé jsou i náklady na hardware. Například server youtube.com byl prodán společnosti Google za 1,65 miliardy dolarů[10], byť se nikdy nedostal k zisku. Facebook se poprvé dostal do „černých čísel“ v posledním kvartále roku 2009., do té doby byl neustále ztrátový.

„Jednou z možností jak vydělat, je prodávat informace o uživatelích. Weby shromažďují velké objemy demografických informací, takové jednání však může vadit samotným uživatelům a následně může vést ke snížení počtu nových registrovaných členů. Některé společnosti proto investují do vývoje speciálního softwaru pro monitorování a analýzu kontextu, který uživatelé používají při psaní. Cílem je použit tato data pro personalizovanou reklamu“[11]

O finančních plánech sociálních sítí je velmi málo informací, jedním z kroků je vstup na burzu, nicméně vždy budou muset tyto sociální sítě nabízet nějakou formu reklamy. Firmy tedy nejdříve musí vybudovat obrovskou základnu uživatelů, na což si většinou půjčují. A až později je vymýšlen plán monetizace. Majitelé Twitteru tvrdí, že už příští rok chtějí vydělávat [12], hledání obchodního modelu stále probíhá.

Facebook a stejně tak MySpace mají obchodní model založený na bannerech a jiné podobné reklamě. Inzertní řešení je ale zjevně zastaralé. V době, kdy vydavatelé internetových médií uvažují o nahrazení inzerce zpoplatněným obsahem (a k uskutečnění chybí pouze odvaha být první, kdo to zkusí naplno), se Facebook stále drží původní cest. Existuje mnoho důvodů proč na ně nespoléhat: třeba bannerová slepota, tedy stav, kdy mozek častého uživatele webu automaticky ignoruje blikajících oblasti s reklamou. Nebo slabá navázanost Facebooku na komerční aktivity. Nebo změny v marketingovém chování firem. Výsledkem tohoto komplexu je každopádně nedobrý poměr peněz z inzerce k počtu uživatelů. S výsledkem 2,57 USD za uživatele za rok patří Facebook k suverénně nejhorším sociálním sítím. Pro srovnání: MySpace má ve stejné kolonce údaj 6,50 USD, japonská síťka Dena s třinácti miliony uživatelů 29,37 USD.

Jedním z řešení je vytvořit nové služby, podobně jako Google neposkytuje jen vyhledávání. Lze si představit nakupování přes Facebook či dokonce vyhledávání, které může být velmi dobře personalizované.

Závěr
Stanovit vývoj, jakým se budou online sociální sítě do budoucna vydávat je velmi obtížné, jedná se o prvek, který se vyskytuje poprvé. Přesto je zřejmé, že většina z nich bude muset svým akcionářům generovat nějaký zisk, což znamená rapidní změnu obchodního modelu. Ten je zatím založen na masivním růstu počtu uživatelů, ale tato strategie je dlouhodobě neudržitelná.

Z pohledu uživatelů je nejlepším „obchodním modelem“ ovědomovat si, že internet se používám sociálních sítí stává ještě méně anonymním než dříve. Z toho by měla plynout opatrnost a obezřetnost při sdělování libovolných informací.

Použité zdroje

[1] Kazeniac, Andy (2009-02-09). “Social Networks: Facebook Takes Over Top Spot, Twitter Climbs”. Compete.com. Dostupné online:  <http://blog.compete.com/2009/02/09/facebook-myspace-twitter-social-network/>

[2] MCGIBONEY, Michelle. Twitter’s Tweet Smell of Success [online]. Nielsen Company, 2009-03-18, Dostupné online < http://blog.nielsen.com/nielsenwire/online_mobile/twitters-tweet-smell-of-success/>

[3] Facebook statistics, dostupné online < http://www.facebook.com/press/info.php?statistics>

[4] Analýza sociálních sítí, cit: 4.1.2010, dostupné online < http://www.caat.cz/vyzkumy-a-analyzy/metodologie/70-analyza-socialnich-siti>

[5] Cyber Stalking, Abusive Cyber Sex and Online Grooming: A Programme of Education for Teenagers by Rachel O’Connell, Joanna Price, & Charlotte Barrow (2004)

[6] Kanaďanka přišla kvůli Facebooku o invalidní důchod , ct24.cz, dostupné online: http://www.ct24.cz/media/73266-kanadanka-prisla-kvuli-facebooku-o-invalidni-duchod

[7] I Lost My Job Because of Facebook, associatedcontent.com, dostupné online: <http://www.associatedcontent.com/article/353378/i_lost_my_job_because_of_facebook.html >

[8] Facebook má další problém. Už i Kanada ho obviňuje z porušování zákonů , Ihned.cz, dostupné online: http://zahranicni.ihned.cz/c1-37818660-facebook-ma-dalsi-problem-uz-i-kanada-ho-obvinuje-z-porusovani-zakonu

[9] Koubský Petr, Volba Paroubka jako kanadský žertík, MF Dnes 5.1. 2010

[10] Fryš Petr, Google koupil youtube, dostupné online: http://www.lupa.cz/clanky/google-koupil-youtube/

[11] Sociální sítě — prodělečný business?, socialnisite.cz, dostupné online: http://socialnisite.cz/analyzy/socialni_site_prodelecny_business

[12] Twitter bude letos ziskový, zive.cz, dostupné online: http://www.zive.cz/bleskovky/twitter-bude-jeste-tento-rok-ziskovy-pomohly-google-a-microsoft

[13] Obchodní model? Tápání v temnotách, janbocek.info, dostupné online: <http://www.janbocek.info/blog/?p=522>

S názorem na obtížnost MFA dost lidí polemizuje. Na webtrhu je dokonce thread, s otázkou, jestli jsou MFA autoři příživníci. Totéž o “přeprodávačích” domén (zajímavej název).

Já se s tím naopak hoooodně ztotožňuju. Když jsem se dozvěděl o fenoménu MFA, hned jsem si taky něco zkusil. Dvě, tři stránky textu, registrace do katalogů a…    …a ono nic! Výdělky pár centů, návštěvnost mizivá. Protože se člověk ale učí, poučil jsem se i já. Další stránky jsem udělal rozsáhlejší a všeobecně jsem tomu dal víc času. Vydělávalo to víc, ale zase to nebylo ono. Kdybych se tím chtěl tímhle způsobem živit, musel bych mít miliardu domén…

Ale o tom to je, já jsem investoval spoustu času do vytvoření webu, který vydělává desetinu toho, co ten Grimwordův. Ale zase jsem se něco naučil. Výhodou tohoto postupu bylo, že časem jsem měl poměrně dost webů – nic moc to nevydělávalo, ale s tím jak jsem se učil, jsem pozvedával i je. Krom toho, měl jsem trochu větší základu pro prolinkování webů.

Ale zpět ke článku – v komentářích zazněl názor:

MFA je profesně nejvýš? Já jsem teda přesvědčen, že vytvořit úspěšný eshop, zpravodajský web nebo blog je daleko těžší než vytvořit úspěšné MFA.A vzhledem k tomu, že úspěšný eshop vydělá rozhodně víc než MFA portfolio, nějak nevím, proč by MFAčka někdo dělal, když udělat úspěšný eshop je podle tebe snazší…

Eshop je přece to nejjednodušší co je! Nainstalování free shopu, přidání produktů a mírná propagace. Pokud mám aspoň základní obchodní schopnosti, nějak se to rozjede. Ale stanu se poštovním otrokem…

Zpravodajský web nebo blog je pak už úplná pakárna. V zásadě stačí něco vědět z nějaké oblasti. Je pak už v podstatě jedno co, protože lidi jsou v zásadě paka a čtou cokoliv {*}.

MFA? Přirovnal bych to k burze :)  Kdo umí, může si dost vydělat. Kdo neumí…  …čumí :)  Pro tvorbu MFA potřebuju nějaký znalosti. A to ještě ten druh znalostí, který není v žádné příručce. Proto jsou ty znalosti tak cenné a proto se tím dá solidně živit.

- – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - -

* lidi čtou fakt cokoliv. Jeden “zpravodajský web” má novinky jednou za uherskej rok – nicméně stále tam chodí tisícovka lidí denně. Stále klikají na reklamy. A co je nejzajímavější, jsou to stálí čtenáři….  :)

Vlastizrada podle § 91 trestního zákona je trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, záškodnictví nebo sabotáže.

Pachateli za něj hrozí trest odnětí svobody od dvanácti do patnácti let nebo výjimečný trest.

V úvahu připadá tak možná rozvracení republiky….

Rozvracení republiky podle § 92 trestního zákona je trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti republice nebo jejím orgánům.

Samostatnost a suverenita bude silně narušena až to tu kompletně “vyžereme” a budeme si muset půjčit. Cituji z výše uvedeného článku:

Výsledný deficit by také byl rozhodně vyšší než 5,3%, což by nebylo v souladu se zmíněným konvergenčním plánem. Ten by nám potom Brusel hodil zcela oprávněně na hlavu. Dopady by takový stav mohl mít různé. Krajní varianta je ta, že by se nám EU rozhodla jakožto státu, který očividně neumí hospodařit, omezit přísun evropských dotací. To by byl problém opravdu vážný, neboť bez ohledu na to, co si o EU kdo myslí, se u nás za evropské peníze již realizovala řada velmi užitečných projektů. Ještě horší představa je však jiná. Pokud bychom se ukázali jako nespolehlivý stát, mohlo by to vést ke zhoršení ratingu. Když si rating představíme jako známku ve škole, tak bychom třeba z trojky dostali na čtyři až pět. Takto nespolehlivému státu už nikdo nepůjčí, a navrch ti, kterým dluží, reagují zvýšením úroků, aby dostali zpět alespoň něco, než to zkrachuje definitivně. Nyní ze státního dluhu platíme úroky 5-6%, což je oněch 77 miliard na příští rok, o kterých už byla několikrát řeč. Pokud by nám byly úroky zvýšeny, může to být z ničeho nic třeba 100 nebo 120 miliard ročně. To je částka, kterou bychom neutáhli a přišel by nevyhnutelný státní bankrot. Museli bychom zažádat o pomoc Evropské banky nebo jiné mezinárodní finanční instituce. Taková instituce to sice obvykle udělá, ale přijdou její lidé a nastaví vlastní pravidla. Jejich pravomoc je prakticky neomezená a pro ČR  by to znamenalo de facto ztrátu suverenity. Z těchto důvodů by autor byl rád, kdyby si na tento článek vzpomněl každý, kdo se chystá na jaře k volbám.

Zaregistroval jsem se do systému Placla - vkládání PR článků. Takový PR článek napíšete za chvilku, většinou je požadována tak 1NS textu…  to je pohoda. V kombinaci s tím, že vlastním hafec “blogů” to je naprosto ideální. Něco nového se tam objeví a dostanu za to ještě zaplaceno. A nestojí mě to vlatně nic, protože ten čas jsem už odepsal :)

První přednáška Ing. Radim Jančura ředitel STUDENT AGENCY – naprosto excelentní. Všeobecně sice nic moc neřekl, ale minimálně jsme se všichni zasmáli.  Ale rozhodně to byla kvalitní přednáška. Druhou přednášku měl Fandor, který rozhodně zaujal. Trošku bych si i s takovým velikánem dovolil polemizovat nad výhodností koupě domény adrsspaskeskaly.cz, kterou prostě napsat neumím. Ale rozhodně se nedivím, že Fandor nepodporuje IDN – v kombinaci s touhle doménou se jedná o doslova smrtelný koktejl. Přednáška Mgr. Jiřího Zemana byla zpočátku neuvěřitelně nudná, takže jsme odešli směr občerstevní, kde jsem se nejdříve dozvěděl o projektech s velkým P (ani ne tak co se týče velikosti, jako spíše obsahu…) ale i běžném domainingu. Ke konci přednášky jsem ještě nakoukl dovnitř a dozvěděl se “…a proto si myslím že Fandor udělal chybu, když tu doménu nekoupil. Byl by naprosto právně krytý.” Takže jsem zase něco důležitého neslyšel :) Takže v zásadě lituji, že jsem si tam nesedl dřív…

Následovala už ofiko pauza, kde jsem opět navázal pár kontaktů a taky se trochu najedl. Přes den nebyl moc čas :)  Pak už přišla na řadu aukce domén! Za kolik se co prodalo jsem si nepsal, ale dobře bych si dovedl představit dobré projekty na doménách typu dálniční známky či havarijní pojištění. To že se to prodalo pod 10K mě ujistilo, že mám fakt pech, když nemám žádný money :)   (stavba bytu fakt sežere všechno…)   Naopak prodej sadlo.cz   (? ) bezpecnaskola (???) ve mě vyvola mírné rozpaky, co s tím ty lidi budou dělat…     Potvrdilo se mi ale, že jde o skutečné domainery – málokdo se v pauze věnoval nějak zásadně developování domén. Spíš parking, MFA, ale každopádně hodně rychle od toho.   Případně strategie Myslivec :)

Přednáška o SWORPu byla asi nejtragičtější záležitostí večera. Přednášející nevěděli o čem mluví. To tolik nevadí, když člověk umí přednášet, což bohužel nebyl tento případ. Dozvěděli jsme se ale něco o této nové službě, která krom parkingu nabízí i generování obsahu podle klíčových slov zadaných do vyhledávacího políčka. Nic proti, ale etické mi to moc nepřijde. Ne že bych si nějaký ten obsah negeneroval, zkusit se má všechno – ale chlubit se tím jako seriózní projekt…  Nevím, ale tohle jsem prostě nějak nepochytil.

Naopak přednáška dAukce – myslím že přednášel programátor, jak jsem pochopil z toho že “něco neudělal, nebo udělal”, byla excelentní. Zase jsme se zasmáli a tentokrát jde o hodně smysluplnou službu. Tam se rozhodně ukážu :)

Závěrem se Petr Komárek ze Zoneru pokoušel přesvědčit 133 ze 135 účastníků o výhodách IDN domén. To se evidentně nepodařilo, zarputilost posluchačů byla značná. A ač si myslím že IDN domény jsou úžasná kravina, v jednom má Petr Komárek pravdu – jde o úžasnou investiční příležitost. Teď se to samozřejmě zasekne na zmatku, ale jde prostě o velmi levné TOP domény (.eu), které svojí cenu ukážou třeba za 10 let. Možná víc. Ale každopádně jednou se IDN domény budou používat, ať je to sebevětší kravina…  Takže v jednom Petr Komárek vyhrál – asi si taky něco předregistruju. Šance jsou poměrně velké – a možnost získat tak nějakou absolutně top doménu jen náhodou…  no nekup to :)

Edit:

mnohem lepší report najdete na 404.com :)  (Odkaz bych dal dřív, ale já to napsal jako první :D )

Edit2:

Zatím nikde se neobjevil report s komentářem “držitele jedné domény v lososové košili” – myslím že to je fakt borec a rozhodně posunul celý DD2 o level výš :)